Koncert k jubileu Věry Lejskové

Zahajovací koncert sezony 2015-2016 věnoval Klub moravských skladatelů významnému životnímu jubileu Věry Lejskové. Akce se uskutečnila 5. října v koncertním sále brněnské konzervatoře, na níž jubilantka do roku 1986 po dobu plných 34 let pedagogicky působila. Svoji činnost však neomezovala „jen“ na pedagogické působení: kulturní veřejnost ji znala především z přebohaté činnosti klavírního dua manželů Lejskových, jež bylo od šedesátých let reprezentativním souborem tohoto druhu u nás a zanechalo hlubokou stopu v podobě vzniku a fungování dalších klavírních dvojic (většinou manželských). Ale ani to Věře Lejskové nestačilo, takže si k tomu všemu přibrala ještě činnost organizační a publicistickou. Ta organizační se týkala funkcí, jež jubilantka vykonávala v Asociaci hudebních umělců a vědců či v rámci Tvůrčího centra Brno a Klubu moravských skladatelů, ta publicistická obnáší nespočet článků v denním tisku, v rozhlase a televizi, ale i recenze v odborném tisku, což velmi dobře vědí právě čtenáři Hudebních rozhledů, kam Věra Lejsková píše pravidelně.

Koncert k uctění jejího jubilea leccos z toho připomněl v prvé části, v níž zazněly výborně pianisticky cítěné skladby zesnulého manžela Věry Lejskové Vlastimila, vesměs ve vynikajícím provedení: Quatuor ludibria pro čtyřruční klavír zahráli manželé Jana a Jiří Hrubých s citlivým postižením humoru této skladby, vrcholícím v poslední větě mimo jiné „ozkušováním“ dalších zvukových možností klavíru hráčem prvního partu, Renata Bialasová plasticky odlišovala barevnost a významnost každého detailu v Pěti krátkých tancích a Epigramech a Igor Ardašev exceloval v pianisticky vděčných 21 reminiscencích klavírního vysloužilce.

I další číslo programu se neslo v klavírní zvukovosti: Renata a Milan Bialasovi uvedli premiéru nové verze skladby Pavla Blatného Pocta K. J. E., původně orchestrálního díla nazvaného Štědrý večer, které pro čtyřruční klavír upravil Milan Bialas. Poslední skladbou večera bylo Rožnovské pastorále pro housle a klavír Jana Šimíčka, inspiračně zakotvené v regionu Valašska a tudíž využívající zejména působivosti lydického modu. Skladba zazněla v interpretaci houslisty Lubomíra Čermáka a autora.

 

Jediným kazem na tomto publikem se sympatiemi přijatém večeru byla skutečnost, že vzhledem k citelnému omezení dotací Klubu moravských skladatelů to byl jediný koncert v rámci podzimní sezony…

 

Jindra Bártová

Foto Dr. P. Kňava

Napsat komentář