KLUB MORAVSKÝCH SKLADATELŮ
Nadace Leoše Janáčka, Nadace Český hudební fond a Nadace Partnerství OSA
uvádějí
KOMORNÍ KONCERT
u příležitosti 95. narozenin česko-amerického skladatele, dirigenta a pedagoga, profesora
K A R L A H U S Y
Na programu :
Jan ŠIMÍČEK : Fantazie – Sonáta pro klavír č. 6
Podle obrazu Peggy Volejníčkové „Melodie“
Hraje Renata BIALASOVÁ
Mojmír BÁRTEK : Fanfare song – skladba pro klavír a trombon
Tempo di Marcia, Cantabile, Tempo di Marcia
Hrají : Filip SYNEK – klavír a autor – trombon
PRVNÍ PROVEDENÍ
Karel HUSA : Sonatina pro klavír op. 1
Allegretto moderato – Andante cantabile – Allegretto marciale
Hraje Renata BIALASOVÁ
Karel HUSA : Sonata a tre pro housle, klarinet a klavír (1982)
With intensity – With sensitivity – With velocity
Hraje soubor SONATA A TRE
(Marie PETŘÍKOVÁ – housle, Emil DRÁPELA – klarinet
a Dana DRÁPELOVÁ – klavír )
Koncertní sál Konzervatoře v Brně, Lužánecká 14
Středa 9. listopadu 2016 v 19 hodin
Jan Šimíček : Fantazie – Sonáta pro klavír č. 6
Abych byl upřímný, hledám vždy podněty pro svou tvorbu. Určitá vize napomáhá koncepci, za kterou obyčejně stojí fráze. A co tím chtěl básník vlastně říci?
Když jsem v roce 1994 stál v němém úžasu před slavnou Remešskou katedrálou, tak jsem se ihned po návratu domů pustil do komponování, abych hudebně zachytil duševně prožitou krásu a vložil ji do orchestrální partitury. Nebo kronika o Velké Moravě spisovatele Lubomíra Havlíka mne inspirovala k napsání rozsáhlé symfonie „Moravia“ pro velký orchestr a smíšený sbor. A mohl bych pokračovat dál a dál…. Často také navštěvuji vernisáže mých přátel, mistrů malířů, abych se nechal vtáhnout do jejich barevné poezie, kterou nevnímám nahodile, ale nutí mne přemýšlet. Jsem potěšen jejich kresbami, které někdy proměňuji v hudební tóny, ať už jsou to : Josef M. Minařík, Jarmila Lorencová, Josef Valčík, František Hanáček a další.
S malířským uměním Olivy-Peggy Volejníčkové jsem se seznámil před dvaceti léty. Její plátna, ze kterých vystupuje krása žen a klaunů i abstraktních květů a tvarů, mají jakousi čarovnou moc. Jakoby galaxie sestoupily na zem a svými barevnými liniemi rozprostřely pestré koberce, po kterých musíte chodit po špičkách, abyste v tichu vnímali vizi neustálých proměn a záblesků. Při jedné vernisáži v roce 2010, kde se prezentovali líšenští umělci, mne velmi zaujal její obraz nazvaný „Melodie“. Z plátna s rozměry 69 x 83 cm se na mne dívají dvě rozevřená ptačí křídla, která tvoří nesouměrné velikosti uzavřených tvarů v podobě jakýchsi trojúhelníků a obdélníků. Jsou tak promísené barvami, že je vnímám jako zavěšené plíšky v nekonečném prostoru. Snad vám o tom více řekne Fantazie-Sonáta pro klavír č. 6.
Jan Šimíček
Mojmír Bártek : Fanfare song pro klavír a trombon
Motiv pro skladbu Fanfare song se začal formovat při jednom cvičení na nástroj trombon. Stalo se tak na jaře roku 2016 a jedná se o premiéru. Pro začátek této skladby se nejlépe nabízelo pochodové tempo s možností co nejlépe odlehčit melodickou linku. Jako kontrast se nabízela nosná melodie baladického charakteru v pomalém tempu a na závěr skladby opět svižnější tempo. Skladba je jednovětá. Mojmír Bártek
Karel Husa : Sonatina pro klavír
Karel Husa složil třívětou Sonatinu pro klavír ve druhém ročníku svého studia na pražské konzervatoři (1943). Po úspěšné premiéře v roce 1945 byla vydána tiskem u Frant. M. Urbánka a znovu pak v newyorském nakladatelství Associated Music Publishers. Skladba je psána ve stylu Novákových Šesti klavírních sonatin.
Karel Husa : Sonata a tre pro housle, klarinet a klavír (1982)
Sonata a tre (není míněno v klasickém slova smyslu, spíše jako sonáta raně barokní) vznikla na přelomu let 1981-82 na výzvu amerického souboru Verdehr-Trio. Skladatel ji komponoval v Ithace ve státě New York. Členové tria, profesoři Michiganské státní univerzity, za pomoci grantů po léta iniciovali vznik desítek skladeb mnoha autorů pro obsazení housle-klarinet-klavír. Skladba měla premiéru 23. 3. 1982 v Hong-Kongu. Po porevolučním návratu Karla Husy do České republiky (1991), spojeným s dirigentským vystoupením autora na Mezinárodním hudebním festivalu v Brně s následnou nahrávkou baletu Trojanky brněnskou filharmonií, bylo dohodnuto nastudování Sonaty a tre pro následující ročník festivalu v roce 1992 místními interprety. České premiéry 3. 10. 1992 se ujali Marie Gajdošová (nyní Petříková), Emil Drápela a Dana Drápelová. Pronikavý úspěch společného debutu podnítil trojici interpretů k trvalé komorní spolupráci, jež trvá dodnes. Soubor svůj název odvozuje právě od Husovy skladby. Nahrál ji pro Český rozhlas a rovněž na své první profilové CD.
Emil Drápela