3.10.2018 – Komorní koncert k životnímu výročí Petra Fialy

KLUB MORAVSKÝCH SKLADATELŮ
(člen Asociace hudebních umělců a vědců)
pořádá za finančního přispění
Nadace Partnerství OSA a Nadace Český hudební fond

K O M O R N Í K O N C E R T

k životnímu výročí skladatele, dirigenta a ředitele Českého filharmonického sboru

Petra FIALY

Konvent Milosrdných bratří, Brno, Vídeňská 7

Středa 3. října 2018 v 19 hodin


Na programu:

Leoš JANÁČEK : Sonáta „1. X. 1905“ ( k 90. výročí úmrtí skladatele)

Předtucha – Smrt

Na klavír hraje Ladislav DOLEŽEL

Jan ŠIMÍČEK : Invence pro klarinet a klavír

PRVNÍ PROVEDENÍ

Con calore – Recitativo, Alla rustico – Andantino

Hrají Dana a Emil DRÁPELOVI

Zdeněk POLOLÁNÍK : Musica festiva pro trubku a klavír

PRVNÍ PROVEDENÍ

Hrají Vlastimil a Milan BIALASOVI


Petr FIALA : Introdukce a tango pro violoncello a akordeon (2017)

Hrají Petr NOUZOVSKÝ a Ladislav HORÁK

Dialogy pro violu a violoncello (2016)

Allegro brillante – Lento amoroso – Allegro giocoso –

Andante-canzone d´amore – Allegro brillante

Hrají : Kristina FIALOVÁ a Petr NOUZOVSKÝ

Rondo pro violu a klavír (2005)

Hrají : Kristina FIALOVÁ a Miriam ZUZIAKOVÁ

Kontrasty pro violu, violoncello a akordeon (1984)

Misterioso e ruvido – Feroce e molto veloce –

Meditativo e delicatissimo – Allegro e brillante

Hrají : Kristina FIALOVÁ – viola, Petr NOUZOVSKÝ –

violoncello a Ladislav HORÁK – akordeon.


Jan ŠIMÍČEK : Invence pro klarinet a klavír

Klarinet mi učaroval už jako malému klukovi a tak není divu, že jsem pro něj napsal Polku

s doprovodem klavíru. V 11 letech to byl můj druhý neumělý kompoziční pokus po Etudě pro klavír. Můj otec – regenschori novojičínského kostela – ještě po válce řídil místní symfonický orchestr i dechový orchestr a tak není divu, že jsem se vždy nacházel blízko klarinetové sekce při jejich koncertech. Pak jsem měl možnost v 50. a 60. letech minulého století hrávat v Novém Jičíně se skupinou klarinetisty Zdeňka Michalského. V 80. letech jsem ve svých kompozicích klarinet zvýrazňoval jak v dechovém kvintetu, Valašských invencích pro dechové trio, Vánoční suitě z koled evropských národů, dále v Letovických dialozích pro klarinet a klavír a ve Čtyřech obrazech pro dechové trio. Tomuto nástroji jsem dal také úvodní sólo v Symfonii Moravia, která měla rozhlasovou premiéru v roce 1994 u příležitosti 70. výročí Českého rozhlasu v Brně.

V únoru letošního roku jsem dokončil „megadílo“ s názvem SFINGA, na kterém jsem pracoval od roku 2015. Má sedm částí a je komponováno pro velký orchestrální aparát, sóla, ženský, mužský a smíšený sbor a soubor bicích nástrojů. A tak není divu, že jsem potom zatoužil napsat drobnou kompozici, která by byla trochu oddechová a měla by melodickou moravskou zemitost. Dnes Vám tedy v premiéře nabízím tři Invence pro klarinet a klavír. Klarinetista Emil Drápela je vynikajícím muzikusem, který se také podílel na mnoha provedeních mých skladeb. Dovolil jsem si proto věnovat Invence jemu i manželce, klavíristce Daně Drápelové.

Jan Šimíček

27.3.2018 – Komorní koncert k životnímu jubileu manželů Ivany a Jana Stanovských

 

Program

Úvodní zdravice – David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie

Vlastimil PEŠKA  :  Koncertantní sonatina                         (1990)

Hraje Karel HOFMANN – lesní roh a Renata BIALASOVÁ – klavír

Jan ŠIMÍČEK  :  Novogotické tance pro violoncello solo       PRVNÍ PROVEDENÍ

Hraje Martin ŠVAJDA

Milan SLIMÁČEK  :  Suita pro dva klavíry          (2016)      PRVNÍ PROVEDENÍ

Hrají Renata a Milan BIALASOVI

Pavel SLEZÁK  :  Nokturno pro housle a klavír, op. 31

Hraje Pavel WALLINGER – housle a Renata ARDAŠEVOVÁ – klavír

Pavel BLATNÝ – Josef BLATNÝ  :  Ze starých notopisů  (1947 – 1937 – 2007)

pro trubku a klavír

Hrají Vlastimil a Milan BIALASOVI


Jan ŠIMÍČEK  :  Novogotické tance                    

Slyším-li violoncello, jako bych rozmlouval s lidským hlasem. Mnohokrát jsem doprovázel na klavír hráče na tento nástroj a to jen potvrdilo mou myšlenku. Půjdu-li do detailu má violoncello ještě jednu zvláštnost. Dovede nahradit zpěvní hlasy počínaje basem a konče sopránem. Jeho nezaměnitelné bel canto jakoby k nám přicházelo z jiného světa. Když jsem na podzim roku 2009 dostal nabídku od ředitele mikulovské ZUŠ, abych pro jeho dceru napsal  skladbu pro sólo violoncello, trochu jsem se zalekl. Je něco úplně jiného jako klavírista doprovázet tento nástroj a jako klavírista-skladatel zkomponovat pro něj opus. Na jaře následujícího roku byla skladba o třech částech hotova a dal jsem jí název Novogotické tance. Předal jsem ji žadatelům a očekával vyjádření s nadějí, že můj opus může spatřit koncertní pódium. Nedočkal jsem se! Mezitím mladá violoncellistka vyrazila do světa za uměleckým poznáním a o skladbu nějakého soudobého autora už neprojevila zájem. V loni na jaře, tedy po 7 letech, jsem se obrátil na kolegu ze souboru Trio romantique Martina Švajdu , zda by nebyl ochoten vyjádřit se ke kompozici. Po určitých „kosmetických“ úpravách mi sdělil, že s tím můžeme jít na pódium. To je jedna stránka věci a ta druhá je už na vás, vážení posluchači, zda premiéra skladby vás osloví.

Jan Šimíček

Milan SLIMÁČEK  :  Suita pro dva klavíry

Suita pro dva klavíry, kterou jsem napsal v září 2015, je skladbou v mé tvorbě poněkud ojedinělou, dosud jsem totiž vytvořil řadu skladeb pro sólový klavír, ale tentokrát jsem se rozhodl pro klavíry dva. Ačkoli jsem původně varhaník, klavír je nástrojem, který je mi nejbližší, zejména pro své výrazové možnosti. V neposlední řadě je to nástroj, u něhož doma komponuji. Suita je stejně jako jiné moje kusy absolutní skladbou, je třívětá, s obvyklým tempovým plánem rychle – pomalu – rychle. Její hudební jazyk je poměrně prostý, faktura vysloveně homofonní, pro polyfonii ve Suitě není místo. Souzvuky jsou tvořeny kromě běžných tercií také kvartami a zmenšenými oktávami. Stylově má skladba nejblíže k neoklasicismu, je částečně atonální s torzy evropské tradice. Mým uměleckým krédem je nevyhánět posluchače ze sálu a psát hudbu pokud možno krásnou. Zda se mi to daří, musí posoudit sami posluchači.

Milan Slimáček

Pavel SLEZÁK :  Nokturno pro housle a klavír

Skladba vznikla na žádost houslisty Stanislava Noska, působícího na konzervatoři P. J. Vejvanovského v Kroměříži a jeho kolegyně klavíristky Márii Vaitové. Je „šita“ podle jejich požadavků. Snažil jsem se psát hudbu, která si nečiní nárok na žádné modernistické techniky. Koncipoval jsem ji tak,  aby byla srozumitelná běžnému posluchači.

Pavel Slezák

Pavel BLATNÝ : Ze starých notopisů

Skladba vznikla kompilací z úryvků skladby mého otce Josefa Blatného (1937) a skladby vlastní (1947), což jsem zpracoval (2007) do třídílného formátu, kde jako díl A a díl C zaznívá sólový klavír a ve středním díle B se rozezní trubka.

Pavel Blatný

4.12.2017 – Dny mladých interpretů

Blahoslavův dům, Brno, Lidická 79

 

Pondělí 4. prosince 2017 v 19 hodin


Program:

Ludmila URBANOVÁ – lesní roh

Eva MACKOVÁ – klavír

František Antonín Rössler – Rosetti : Koncert d-moll

Allegro – Andante

Klement Slavický : Musica per Corno solo

Tempo rubato – Molto vivo

Mojmír Bártek : Skelet

 

Ondřej ŠPRTA – varhany

Vladimír Werner : Sekvence Dies irae

 Johann Sebastian Bach : Toccata a fuga F-dur, BVW 540


Ludmila URBANOVÁ

Od roku 1998 studovala zobcovou flétnu u pí. Jany Sankotové, potom lesní roh u pí. Dagmar Klapkové. V letech 2007 – 2013 studovala konzervatoř v Českých Budějovicích u prof. Jaromíra Čížka, od roku 2013 Janáčkovu akademii múzických umění u prof. Jindřicha Petráše.

Úspěchy na soutěžích : mezinárodní soutěž 2008 v Brně – 4. místo, soutěž konzervatoří 2009 v Ostravě – 2. místo, mezinárodní soutěž 2011 – 1. místo, soutěž konzervatoří 2012 v Teplicích – l. místo.

V sezóně 2012 – 2013 byla zaměstnána jako 3. hráč v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, od r. 2014 je členkou symfonického orchestru v Hodoníně a je zaměstnána jako 2. hráč orchestru opery Národního divadla v Brně.

Další soutěže : Mezinárodní soutěž 2015 v Brně – 3. místo, mezinárodní soutěž Leoše Janáčka 2016 – 3. místo, Mezinárodní soutěž žesťových nástrojů 2017 v Brně – 1. místo.

 

Ondřej ŠPRTA (*1994)

je absolventem ZUŠ Zdounky a ZUŠ Jaroslava kvapila v Brně ve hře na klavír a lesní roh. Hodiny varhan začal navštěvoval soukromě u prof. Petra Kolaře již při studiích na biskupském gymnáziu. Jako varhaník ve Ždánicích se podílí na kulturním dění města, příležitostně doprovází liturgii v brněnských kostelích a vystupuje na koncertech brněnské konzervatoře. V současné době je na této škole posluchačem 4. ročníku a rovněž tak studentem právnické fakulty MU.

 

 

30.11.2017 – Dny mladých interpretů

Koncertní sál konzervatoře v Brně, Lužánecká 14

Čtvrtek 30. listopadu 2017 v 19 hodin


Program:

Kristýna ZNAMENÁČKOVÁ – klavír

Markéta Husková (1992) : Authentic Movement

Vít Zouhar (1966) : Knots (A finger points)

Bohuslav Martinů (1890 – 1959) : Sonáta pro klavír

Poco Allegro-Vivo – Moderato (Poco Andante) – Adagio – Poco Allegro

 

Tim KADLEC – flétna

Inna ASLAMAS – klavír

Rudolf Růžička : Suita 10. pro flétnu solo

Bohuslav Martinů : 1. sonáta pro flétnu a klavír

Allegro moderato – Adagio – Allegro poco moderato

Paul Taffanel : Fantazie na téma z opery Čarostřelec K. M. Webera


 

Kristýna ZNAMENÁČKOVÁ

(roz. Sedláková) pochází z Boskovic. Po maturitě na gymnáziu nastoupila na konzervatoř

v Brně, kde studovala hru na klavír nejdříve u prof. Evy Horákové a potom u prof. Dagmar Pančochové. Současně vystudovala španělský jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Po absolutoriu konzervatoře byla přijata na AMU v Praze do třídy prof. Františka Malého a získala zde bakalářský titul. Magisterské studium absolvovala na brněnské JAMU u prof. Aleny Vlasákové a Mgr Jana Jiraského.

V současné době pokračuje v doktorském studiu zaměřeném na klavírní tvorbu Bohuslava Martinů. Na absolventském koncertě konzervatoře provedla s orchestrem 1. klavírní koncert Sergeje Prokofjeva a za svůj výkon jí byla udělena cena Antonína Moravce. Stěžejní bylo vítězství v soutěži Nadace Bohuslava Martinů a zvláštní cena za interpretaci Sonáty pro klavír v listopadu 2015. Jako laureátka soutěže dostala příležitost vystoupit v lednu 2017 v Sukově síni Rudolfina v Praze a v rámci dnů Bohuslava Martinů 2017 provést Klavírní kvintet č. 1 ve spolupráci se Stamicovým kvartetem.

Repertoárem se Kristýna Znamenáčková zaměřuje na hudbu 20. století s akcentem právě na tvorbu Bohuslava Martinů, spolupracuje se soudobým skladatelem Vítem Zouharem, s neskrývaným zájmem o minimalistickou a témbrovou hudbu se zúčastnila mimořádných hudebních projektů (živé provedení 24 hodin trvající skladby Erika Satieho v rámci festivalu Moravský podzim, koncertní provedení hudby Arvo Pärta ve spolupráci s Petrou Machkovou-Čadovou). Je koncertně aktivní jako sólistka i komorní a ansámblová hráčka (spolupráce s PS Kantiléna a Činohrou NdB, se sólisty Janou Krajčovičovou-Tajovskou, Markétou Cukrovou). Podílí se na rozvoji kulturního života v rodných Boskovicích a okolí, kde také pořádá domácí koncerty.

 

Tim Kadlec (1997)

Studium hry na flétnu započal Tim Kadlec v roce 2010 na ZUŠ Smetanova ve třídě Marie Škárkové, v roce 2013 byl přijat na Konzervatoř Brno do třídy prof. Boženy Růžičkové, od října 2017 je studentem na HAMU v Praze u prof. Radomíra Pivody.

Účastnil se řady soutěží, např.: Soutěž ZUŠ pořádané MŠMT v roce 2013 – 1. místo, Pedro Diaz Concerto Competition – 1. cena, Mezinárodní soutěž Flautiáda 2015 – 2. cena (následný koncert vítězů s orchestrem), Pardubické dechy 2015 – 2. cena a 2017 – 1. cena, Norman Cooper Chamber Music Competition – 2. cena, Mezinárodní soutěž v italském Chieri – 3. cena.

Působí v řadě hudebních těles, např.: Mladí brněnští symfonikové, Symfonický orchestr Konzervatoře Brno, Komorní symfonický orchestr Brno, Akademičtí komorní sólisté, znovuobnovil tradici Moravského dechového kvinteta. Jako hostující hráč hrál např. 

v Eurochestra ve Francii, Charente Maritime – 1. flétna, V rámci projektů: Česká filharmonie – 2. flétna, Filharmonie Brno a Janáčkova filharmonie.

Pravidelně se účastní mistrovských kurzů např. u Roberta Winna, Jánose Bálinta, Kataliny Stefuly Kramarics, Emannuela Pahuda, Denise Bouriakova, Nory Shulmann, Camille Churchfield, Susan Hoeppenr, Dieter Flury.

V roce 2013 se zúčastnil mezinárodního festivalu Eurochestries ve Francii s Mladými brněnskými symfoniky a v roce 2015 s Moravským dechovým kvintetem. V listopadu 2016 nahrával pro Český rozhlas. Mimo jiné spolupracuje s klavíristkou Martinou Mergentalovou, se kterou uvedl celovečerní recitály ve městech: Kroměříž, Zlín, Bystřice pod Hostýnem a Olomouc.

29.11.2017 – Komorní koncert z tvorby Jana Šimíčka k jeho 75. narozeninám

Koncertní sál Konzervatoře v Brně. Lužánecká 14

Středa 29. listopadu 2017 v 19 hodin


Program:

SONÁTA RUSTICA č. 3 pro klavír premiéra

(Lento pastoralle, Giocondo, Allegro agitato)

Igor ARDAŠEV – klavír

 

SONÁTA pro housle a klavír č. 1 premiéra

(Allegro con moto, Andante, Con vivezzo) 

Marie PETŘÍKOVÁ-GAJDOŠOVÁ – housle

Igor ARDAŠEV – klavír

 

LETOVICKÉ DIALOGY pro klarinet a klavír

(Moderato con grazia, Adagio, Con vivezzo)

Emil DRÁPELA– klarinet

Dana DRÁPELOVÁ klavír

 

JAZZ-CLASSIC SUITE FOR THREE česká premiéra

(Bilbao blues, Waltz, Ragtime)

Emil DRÁPELA – klarinet,

Dana DRÁPELOVÁ – klavír

Pavel ŠABACKÝ – violoncello


SONÁTA RUSTICA pro klavír č. 3                                                                                               

Řada mých klavírních skladeb je duševně spojena s uměním brněnských malířů. Zúčastnil jsem se mnoha jejich vernisáží a jejich obrazy jsou pro mne hudební inspirací. Ať už je to Jarmila Lorencová, Peggy Volejníčková,  Josef Valčík, František Hanáček či Josef Mathias Minařík. U příležitosti jeho vernisáže v prosinci roku 2005 jsem v témže roce zhudebnil jeho čtyři obrazy. Nazval jsem je „Klavírní meditace nad obrazy mistra J. M. Minaříka“. Premiéru měly ve foyeru Mahenova divadla v Brně. Každý autor má vždy velkou radost, když jeho dílo zazní v provedení vynikajícího umělce. A tím byl tehdy Igor Ardašev. Dílo bylo spontánně přijato i posluchači. Dlouho jsem potom nepřemýšlel a pustil se do komponování třetí klavírní sonáty, kterou jsem jako poděkování věnoval mistru Igoru Ardaševovi. Dnes zazní její premiéra.

SONÁTA pro housle a klavír č. 1                                                                                                           

Až do roku 2012 jsem napsal ( kromě 12 vokálních a sborových skladeb a 23 orchestrálních skladeb – z toho tři symfonie), 36 komorních titulů psaných pro různé dechové nástroje, dva smyčcové kvartety, ale hlavně pro klavír. Aby mně příští generace nevyčítaly, že nejsem milovníkem nástroje zvaného housle, tak jsem se pokusil v tomtéž roce napsat něco drobného pro tento nástroj s doprovodem klavíru. A vzniklo Scherzo-Valse. V roce 2015 už to bylo Rožnovské pastorále, které po premiéře mělo kladnou odezvu. No a letos v únoru jsem se pustil do většího celku, houslové sonáty, která dnes zazní v premiéře. Věřím, že její harmonická barevnost, rytmická dravost a bel canto  vás zaujmou. 

LETOVICKÉ DIALOGY pro klarinet a klavír                                                                                  

Klarinet mi učaroval už jako malému klukovi a tak není divu, že jsem pro něj napsal Polku s doprovodem klavíru a byl to můj druhý opus po Etudě pro klavír. Téma je sice hezké, ale zpracování, no…… bylo mi tehdy 11 let. Pak jsem měl možnost v 50. a 60. letech minulého století hrávat v Novém Jičíně se skupinou klarinetisty Zdeňka Michalského. V 80. letech jsem ve svých kompozicích klarinet zvýrazňoval jak v Dechovém kvintetu, tak ve Vánoční svitě z koled evropských národů, ve Čtyřech obrazech pro dechové trio a dal jsem mu také úvodní sólo v Symfonii Moravia, která měla rozhlasovou premiéru v roce 1994 u příležitosti 70. výročí Českého rozhlasu v Brně. V roce 1995 jsem napsal Letovické dialogy a věnoval jsem je příteli dr. Jiřímu Stehlíkovi. Poprvé zazněly téhož roku  (jen 1.a 2.věta) u příležitosti mého skladatelského profilu v Letovicích. Sólový part hrál za mého doprovodu Josef Bartoň. Inspirací pro toto komorní dílko byly dvě historické dominanty – hrad a gotický kostel. Třetí část je jakýmsi obrazem současného životního tepu města. Skladba jako celek byla poprvé provedena v koncertním sále brněnské Konzervatoře a to 18.3.2013. Podíleli se na ní manželé Emil a Dana Drápelovi. 

JAZZ-CLASSIC SUITE for three                                                                                                        

Už jako posluchač JAMU v Brně jsem měl v prvním ročníku (1963) povinnost doprovázet zpěváky a také violoncellistu Richarda Vandru. Po absolutoriu vysoké školy se naše cesty rozešly. Nicméně s tímto světoběžníkem, rodákem z Trnavy, jsem se sešel v roce 1993 v Brně, kam přijel s pianistou P. Kováčem  natáčet do rozhlasu CD AMOROSO favourite pieces. V té době už působil jako koncertní mistr Symfonického orchestru Bilbao ve Španělsku.  Zde také založil v roce 1998 Bilbao trio a později mi napsal, jestli bych pro ně nemohl něco zkomponovat. Až v roce 2005 jsem usedl k notovému papíru a napsal Ragtime. Byli tím nadšení a chtěli, abych k tomu ještě něco nadělil. A tak vznikly další dvě části, Bilbao blues a Waltz a svita byla na světě. Světovou premiéru měla v Bilbau 24.8. 2007 v rámci festivalu Música Clásica.