U zrodu Klubu moravských skladatelů, založeného z podnětu Vladimíra Helferta, Viléma Petrželky a Václava Kaprála 17.9.1922, stály v čele s Leošem Janáčkem téměř všechny významné české hudební osobnosti, žijící a působící na Moravě. Po Janáčkově smrti v r. 1928 postupně KMS řídili František Neumann, Ferdinand Vach, Jan Kunc, Jaroslav Kvapil, Osvald Chlubna, Antonín Balatka (předsedové), Břetislav Bakala, Ludvík Kundera, Vilém Petrželka, Pavel Haas, Josef Blatný, Vladimír Štědroň, Josef Kohout, Theodor Schaefer, Jiří Svoboda a Karel Hradil (jednatelé). Z dalších členů nutno připomenout alespoň Miloše Konvalinku, Františka Kudláčka, Jana Racka, Franiška Schafera a Františka Suchého.
Současný Klub moravských skladatelů, člen celostátní Asociace hudebních umělců a vědců v Praze, obnovený po více než čtyřicetileté přestávce 17.6.1992 z iniciativy následně zvoleného předsedy Pavla Blatného, navazuje na tradici a odkaz peřdchozího Klubu, na Janáčka, jeho bezprostřední žáky a pokračovatele. Z počátku měl 15 zakládajících členů. Vedle předsedy stáli v jeho čele Ctirad Kohoutek (místopředseda) a Evžen Zámečník (jednatel). Po třech letech se KMS – jako Klub minulý i jiné naše hudební spolky – otevřel nejen dalším členům odborným – skladatelům, interpretům, muzikologům, hudebním publicistům, ale i členum spolupracujícím.
Klub propaguje a šíří zejména soudobé umění české, vzniklé na Moravě, prezentuje i soudobou hudbu evropskou a světovou. Připouští širokou tvůrčí stylovou a žánrovou paletu od operní, orchestrální, komorní, vokální, elektroakustické a computerové hudby až po pestrou oblast pop-music a jazzu. Pořádá cykly koncertů pod názvy „Od Janáčka k dnešku“, „Dny mladých interpretů“ a „Varhanní festival“, večery premiér, koncerty vzpomínkové, k jubilejím a koncerty z tvorby členů KMS pro mládež. Pravidelně se zúčastňuje festivalu Dny soudobé hudby v Praze. Spolupracuje recipročně s partnerskými organizacemi v Olomouci a v Plzni, a také se zahraničními hudebními spolky, např. se Steyerischer Tonkünstlerbund, Interessengemeinschaft Niederösterreichische Komponisten a Verband Münchener Tonkünstler.
Dosud vyšlo 6 klubových CD : 4 CD z orchestrálních děl členů (live nahrávky z veřejných orchestrálních koncertů KMS, jedno CD s klavírními skladbami předválečných členů KMS a jedno CD se skladbami pro čtyřruční klavír současných členů. Výsledky práce (skladatelské, interpretační a muzikologicko-publicistické) jsou dále zachyceny v Českém rozhlase a v České televizi, či vydány v různých nakladatelstvích (dřívějších: Edice KMS, Pazdírek, Soukal – Brno, Panton, Supraphon – Praha, Eset – Plzeň, nynějších: Editio Moravia, NELA, ViVo – Brno, Bärenreiter Editio Supraphon, Triga – Praha, Ritornel – Ostrava a též zahraničních: např. Santa Barbara Music Publishing (USA), Scott (SRN), Leduc (Francie).
Klub moravských skladatelů, český hudební spolek v Brně, ustaven 17. IX. 1922 na zákl. stanov, zadaných přípravným komité (jar. Kvapil, Lud. Kundera, Vilém Petrželka) a schválených 19. VI. 1922. Jeho vznik připravil volný Klub mladých skladatelů moravských, který se utvořil hlavně z popudu Vlad. Helferta, Vil. Petrželky a Václava Kaprála. Zahájil svou činnost novinkovým večerem 25. 11. 1920 a uspořádal průběhem dvou let 8 koncertů a dvě přednášky. Účelem nového spolku bylo „podporovat a šířit všemi prostředky hud. umění moderní, zvl. české“, fakticky byla jeho činnost zaměřena zvláště k propagaci nové moravské tvorby, tehdy Prahou přehlížené. Svého cíle snažil se KMS dosáhnout koncerty řádnými (ročně zprvu 5, pak 3) i mimořádnými, na nichž byla poprvé provedena podstatná část tehdejší mor. tvorby, zvl. vý-znamná díla Janáčkova (Concertino — 1926, defin. tvar Říkadel — 1927), jehož skladby zdůrazňovány také jinak četnými reprisami, dále novinky O. Chlubny, V. Kaprála, Jar. Kvapila, Vil. Petrželky a celé Janáčkovy školy, i mladších. Uvá-děna původními i místními premiérami také jiná produkce domácí i cizí i ve svých nejv-ýbojnějších projevech (hned v první sezóně Stravinskij a čtvrttó-nová hudba, brzy též soustavně sovětská tvorba). Uspořádány výměnné konc. s rakouskými sid.adat. (1935, 1936) a navázány těsné styky s pražskou Přítom-ností (1936). Provedení se věnovaly přední místní síly domácí, jednotlivci: zvl. L. Kundera, Jar. Kvapil, Fr. Kudláček, Fr. Scháfer, M. Fleischerová; soubory: Moravské (později Janáčkovo) kvarteto či Moravské dechové kvinteto. Klub pořádal přednášky i přednáškové cykly (G. Černušák, Vl. Helfert, L. Kundera, Jan Racek). Založil a vydával Edici Klubu moravských skladatelů (7 čísel 1936138, v níž vyšla klav. díla Th. Schaefra a Jos. Kohouta, komorní skladby Ferd. Vacha a Fr. Suchého, zpěvní cyklus Zd. Blažka a dvě lday. alba, totiž Moravští skla-dat. mládeži a České a mor. tance). Přes všechny nesnáze udržel Klub svou činnost i za okupace a vystupňoval ji znovu po osvobození (po 8 abonentních konc. v sez. 1946/47 a 1947/48). Ze spolkových funkcionářů významně za-sáhli předsedové: L. Janáček (1922/28), Fr. Neumann (1928/29), Ferd. Vach (1929/38), Jan Kunc (1938/45), Jar. Kvapil (1945/47) a O. Chlubna (1947/ 48); jednatelé: Břet. Bakala (1922/24), L. Kundera (1924/26), V. Petrželka (1926/27), P Haas (1927/29), JOS. Blatný (1929/31), Vlad. Štědroň (1931/ 33), Jos. Kohout (1934/38), Th. Schaefer (1938/43), Jiří Svoboda (1944/45) a K. Hradil (1945/48). V duchu nové úpravy českého hud. života ukončil KMS za předsednictví Ant. Balatky a jednat. J. Svobody svou činnost. (Měst-ský archiv Bo 2565 1/49. Ze spolkového archivu trosky v HAM. V. Helfert v Mor.-slezské revui XVI-1923, Č. 1, 31.)