30.11.2015 – Dny mladých interpretů

Kateřina BLAŽKOVÁ – klavír

Johann Sebastian Bach : Anglická suita č. 2 (Courante, Sarabande)

Fryderyk Chopin : Etuda Ges-dur, op. 10, č. 5

Claude Debussy : Etuda pro chromatické stupně

Fryderyk Chopin : Barkarola Fis-dur, op. 60

Leoš Janáček : V mlhách: 3. Andantino, 4. Presto

Josef Suk : Jaro 3. V očekávání, 4. ***, 5. V roztoužení

Markéta BÖHMOVÁ – zpěv

Klavírní spolupráce Elena KNÁPKOVÁ

Georg Friedrich Händel : Piangero la sorte mia (Cesare e Cleopatra)

Giovani Battista Pergolesi : A Serpina penserete (La serva padrona)

Wolfgang Amadeus Mozart : In quali eccessi…. Mi tradi quell´alma ingrata (Don Giovanni)

Vítězslava Kaprálová : Sbohem a šáteček

Gaetano Donizetti : Cavatina (Don Pasquale)

Giacomo Puccini : Chi il bel sogno di Doretta (La Rondine)

Leo Delibes : La fille de Cadix

Koncertní sál Konzervatoře v Brně, Lužánecká 14

Pondělí 30. listopadu 2015 v 19 hodin

Kateřina BLAŽKOVÁ (1991)

od svých šesti let byla žákyní Základní umělecké školy v Kostelci nad Orlicí. První učitelkou jí byla paní Tetyana Pešková, která jí přihlásila na mezinárodní soutěž Prague Junior Note, kde získala 2. cenu. V průběhu studia prvního cyklu na ZUŠ se zúčastnila i jiných soutěží a umístila se vždy na prvních příčkách. Vystudovala gymnázium a po maturitě nastoupila na konzervatoř v Brně, kde nyní studuje třetí ročník ve třídě prof. Renaty Bialasové. Sólově vystupuje v různých městech, např. v Rychnově n. K., Třebíči, Brně, Boskovicích aj.

Markéta BÖHMOVÁ

Začínala svou hudební dráhu ve sboru Kantiléna a účinkovala v mnoha představeních Národního divadla Brno jako sboristka a sólistka Dětského sboru Bno v tuzemsku i na zahraničních scénách. Jako studentka Pedagogické fakulty MU v Brně se pravidelně podílí na koncertech fakulty, spolupracuje s orchestrem Collegium musicum a již dvakrát úspěšně reprezentovala školu na pěveckých soutěžích (1. místo v celostátním kole pěvecké soutěže VŠ v roce 2012 a 2013). V roce 2014 pokračovala ve studiu na státní konzervatoři v italském Campobassu pod vedením prof. Aldy Caiello. V témže roce se zúčastnila Mezinárodní pěvecké soutěže A. Dvořáka v Karlových Varech, kde postoupila do finále a obdržela dvě zvláštní ceny za interpretaci. Již druhým rokem působí jako sólistka v rámci Nového operetního studia ND Brno, je členkou ansámblu Forte, Dómského komorního sboru a spoluzaložila hudební trio Boutique de musique. Tento soubor obdržel absolutní vítězství na soutěži Stonavská Barborka v roce 2012.

Elena KNÁPKOVÁ

Navštěvovala v letech 1992-2006 hodiny klavíru u Ivy Sochorové a poté vystudovala klavírní hru na JAMU ve třídě prof. Aleny Vlasákové a doc. Jana Jiraského. Během magisterského studia se začala zabývat zejména interpretací francouzské hudby. V současnosti je posluchačkou doktorského studijního programu v oboru Interpretace a teorie interpretace. Studuje rovněž hru na cembalo u prof. Barbary Marie Willi. Mezi její nejvýraznější studijní úspěchy patří 2. cena v Concorso Internazionale Valsesia (2008), 2. cena v soutěži Concours national de France v Paříži (2000) a 1. cena a absolutní vítězství v soutěži Academia Musicale Romana v Římě (2011), Zúčastnila se řady interpretačních kurzů. Vedle sólové hry se věnuje i hře komorní – spolupracuje se sopranistkou Veronikou Pacíkovou a vystupuje v klavírním duu se Šárkou Bartošovou. Pedagogicky působí na ZUŠ Veveří v Brně.

Koncert k jubileu Věry Lejskové

Zahajovací koncert sezony 2015-2016 věnoval Klub moravských skladatelů významnému životnímu jubileu Věry Lejskové. Akce se uskutečnila 5. října v koncertním sále brněnské konzervatoře, na níž jubilantka do roku 1986 po dobu plných 34 let pedagogicky působila. Svoji činnost však neomezovala „jen“ na pedagogické působení: kulturní veřejnost ji znala především z přebohaté činnosti klavírního dua manželů Lejskových, jež bylo od šedesátých let reprezentativním souborem tohoto druhu u nás a zanechalo hlubokou stopu v podobě vzniku a fungování dalších klavírních dvojic (většinou manželských). Ale ani to Věře Lejskové nestačilo, takže si k tomu všemu přibrala ještě činnost organizační a publicistickou. Ta organizační se týkala funkcí, jež jubilantka vykonávala v Asociaci hudebních umělců a vědců či v rámci Tvůrčího centra Brno a Klubu moravských skladatelů, ta publicistická obnáší nespočet článků v denním tisku, v rozhlase a televizi, ale i recenze v odborném tisku, což velmi dobře vědí právě čtenáři Hudebních rozhledů, kam Věra Lejsková píše pravidelně.

Koncert k uctění jejího jubilea leccos z toho připomněl v prvé části, v níž zazněly výborně pianisticky cítěné skladby zesnulého manžela Věry Lejskové Vlastimila, vesměs ve vynikajícím provedení: Quatuor ludibria pro čtyřruční klavír zahráli manželé Jana a Jiří Hrubých s citlivým postižením humoru této skladby, vrcholícím v poslední větě mimo jiné „ozkušováním“ dalších zvukových možností klavíru hráčem prvního partu, Renata Bialasová plasticky odlišovala barevnost a významnost každého detailu v Pěti krátkých tancích a Epigramech a Igor Ardašev exceloval v pianisticky vděčných 21 reminiscencích klavírního vysloužilce.

I další číslo programu se neslo v klavírní zvukovosti: Renata a Milan Bialasovi uvedli premiéru nové verze skladby Pavla Blatného Pocta K. J. E., původně orchestrálního díla nazvaného Štědrý večer, které pro čtyřruční klavír upravil Milan Bialas. Poslední skladbou večera bylo Rožnovské pastorále pro housle a klavír Jana Šimíčka, inspiračně zakotvené v regionu Valašska a tudíž využívající zejména působivosti lydického modu. Skladba zazněla v interpretaci houslisty Lubomíra Čermáka a autora.

Jediným kazem na tomto publikem se sympatiemi přijatém večeru byla skutečnost, že vzhledem k citelnému omezení dotací Klubu moravských skladatelů to byl jediný koncert v rámci podzimní sezony…

Jindra Bártová

Foto Dr. P. Kňava

5.10.2015 – Komorní koncert k životnímu výročí prof. Věry Lejskové

Po letních prázdninách vás srdečně zveme na komorní koncert

Zazní skladby Vlastimila Lejska, Pavla Blatného a Jana Šimíčka, přednesou je Renata a Milan Bialasovi, Jana a Jiří Hrubých, Igor Ardašev, Jan Šimíček a Lubomír Čermák.

Kdy: Pondělí 5. října 2015 v 19 hodin.

Kde: Koncertní sál konzervatoře Brno, Lužánecká 14

Vystoupení Karla Eichingera na koncertě KMS

Klub moravských skladatelů uspořádal 17. června v sále ZUŠ Vítězslavy Kaprálové koncert, na němž vystoupil rakouský pianista Karl Eichinger. Tento absolvent vídeňské univerzity má za sebou koncerty doma i v cizině (USA, Čína, Jižní Amerika) a řadu projektů organizačních s Vídeňskými instrumentálními sólisty, jichž je předsedou.

V Brně se Karl Eichinger se představil jako interpret velké repertoárové šíře: v programu jeho večera byly zastoupeny skladby od Haydna až po žijící brněnské skladatele Jiřího Matyse a Pavla Blatného. Haydnovo Divertimento č. 1 C dur otevřelo večer v příjemné atmosféře vídeňského klasicismu a Lisztovy skladby Šumění lesa a Balada h moll spolu s Debussyho Suite bergamasque zastupovaly reprezentativní tituly pianistického repertoáru. Blok soudobých skladeb pak Karl Eichinger otevřel výběrem z Hudby pro klavír Jiřího Matyse, pokračoval Sonatinou H dur Theodora Hasseka a skončil skladbou Smutek nad Janáčkem Pavla Blatného. Každá ze skladeb byla velmi dobře vystavěná, s náležitou razancí v energických částech a bohatě odstíněnou barvitostí v částech lyrických. Sonatina H dur Theodora Hasseka vhodně připomenula brněnskému publiku výsostně pianisticky cítěnou tvorbu tohoto před šesti lety zesnulého rakouského skladatele s českými kořeny, který stál u počátků „přeshraniční“ spolupráce skladatelů dolnorakouských a brněnských, jíž se Klub moravských skladatelů v celé své novodobé historii (byl znovuzaložen v roce 1992) programově věnuje. Tímto koncertem si KMS připsal další přínosný počin.

Jindra Bártová

17.6.2015 – Karl Eichinger – klavírní koncert

KDE: Sál Základní umělecké školy Vítězslavy Kaprálové, Brno – Královo Pole, Palackého 70
KDY: Středa 17. června 2015 v 19 hodin

Program

Joseph HAYDN (1732 – 1809):
Divertimento Nr. 1 C-dur
Allegro – Andante – Menuett

Franz LISZT (1811 – 1886):
Koncertní etuda „Šumění lesa“
Balada h-moll

Jiří MATYS (1927):
Hudba pro klavír
Poco allegro – Allegro risoluto – Andante misterioso – Allegro

Theodor HASSEK (1929 – 2009):
Sonatina H-dur HWV 022
Allegretto scherzando – Andante – Allegretto

Pavel BLATNÝ (1931):
Smutek nad Janáčkem

Claude DEBUSSY (1862 – 1918):
Suite bergamasque
Prelude – Menuet – Clair de Lune – Passepied

Karl EICHINGER (Rakousko)

Studoval klavír na vídeňské univerzitě u Viktora Teufelmayera a na Soukromé univerzitě ve Vídni u Franze Zettla. Zúčastnil se několika mistrovských kurzů a věnoval se i studiu jazzového klavíru u Rudiho Wilfera. Vystoupil jako sólista s orchestrem Dolního Rakouska, se Sarajevskou filharmonií a s orchestry v Dornbirnu a v St Pöltenu. Podnikl mnoho koncertních turné v Rakousku a v zahraničí, vystoupil i v USA, Číně a v Jižní Americe. Je předsedou „Vídeňských instrumentálních sólistů“ a kurátorem spolku „Koncerty v antikvárním centru Renz“. Jeho repertoár obsahuje skladby od 18. století až po soudobou klavírní tvorbu.

2.6.2015 – Koncert z tvorby pro mládež

KDE: ZUŠ Vítězslavy Kaprálové, Palackého 70, Brno

KDY: úterý 2. června 2015 v 18 hodin

Program

V programu vystoupí žáci a pedagogové ZUŠ F. Jílka v Brně, ZUŠ J. Kvapila v Brně, ZUŠ V. Kaprálové v Brně a ZUŠ Letovice.

1/ Jaroslava LUKLOVÁ: Zvířátka – Kůzlátko, Veverka, Štěbetaví vrabci
Hraje Emma McHugh, klavír
ZUŠ V. Kaprálové, Brno, pedagog Naděžda Čermáková

2/ Vlastimil LEJSEK: Duetinka č. 1
Hrají David a Tomáš VAŇKOVI, klavír
ZUŠ V. Kaprálové, Brno, pedagog Martin Fišl

3/ Jaroslava LUKLOVÁ: Opičí příběhy – Příběh VII, V tanečním rytmu
Hraje Martin Boucník, klavír
ZUŠ V. Kaprálové, Brno, pedagog Naděžda Čermáková

4/ Vlastimil LEJSEK: Duetinka č. 6, 7
Hrají Tomáš a Jakub PEŇÁSOVI, klavír
ZUŠ V. Kaprálové, Brno, pedagog Martin Fišl

5/ Mojmír BÁRTEK: Trbukyja
Hraje žesťový soubor „Jaškovy oči“ – Jan KADERKA, Pavlína STŘECHOVÁ, Vojtěch PAVLŮ, Tomáš HRUBÝ, Denisa RÖMEROVÁ, trubka
ZUŠ Letovice, pedagog Petr Jašek

6/ Petr BAZALA: Bystřina
Hraje Klára MIKLÁNKOVÁ, klavír
ZUŠ F. Jílka, Brno, pedagog Lucie Czajkowská

7/ Vítězslava KAPRÁLOVÁ: Po bitvě Bělohorské
Hraje Jan ROBIČEK, klavír
ZUŠ V. Kaprálové, Brno, pedagog Blanka Jandová

8/ Jaroslava LUKLOVÁ: Lístek do památníku č. 7
Hraje Anna PRCHALOVÁ, klavír
ZUŠ V. Kaprálové, Brno, pedagog Naděžda Čermáková

9/ Jaroslava LUKLOVÁ: Lístky do památníku č. 1
Hraje Marta DEMBICKÁ, klavír
Pedagog ZUŠ V. Kaprálové, Brno

10/ Jaroslava LUKLOVÁ: Lístky do památníku č. 4, 8, 10
Hraje Blanka JANDOVÁ, klavír
Pedagog ZUŠ V. Kaprálové, Brno

11/ Mojmír BÁRTEK: S chutí do toho
Hraje žesťový soubor „Jaškovy oči“ – Jan KADERKA, Pavlína STŘECHOVÁ, Vojtěch PAVLŮ, Tomáš HRUBÝ, Denisa RÖMEROVÁ, trubka
ZUŠ Letovice, pedagog Petr Jašek

Fenomén Vitulka

24. ledna 2015 uplynulo sto let od narození významné brněnské rodačky, skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové. Životní pouť a zejména hudební dílo této výjimečné ženy, jíž osud vyměřil pouhých 25 let, si připomnělo brněnské publikum na čtyřech koncertech uspořádaných různými kulturními a hudebně vzdělávacími institucemi či spolky. Tvůrci drobného (leč mimořádného) hudebního festivalu s názvem Vitulka připravili nevšední koncepci programů, které měly specifické zaměření vzhledem k časovým etapám v tvorbě autorky nebo typům jednotlivých skladeb.

Na uspořádání měsíčního tematického celku s názvem Vitulka se podílelo několik významných kulturních a vzdělávacích institucí a spolků: Filharmonie Brno, Konzervatoř Brno a Základní umělecká škola Vítězslavy Kaprálové v Králově Poli, Klub moravských skladatelů, Společnost Bohuslava Martinů a Spolek přátel hudby při Filharmonii Brno. Mezi osobnostmi, které iniciovaly uspořádání festivalu a podílely se na jeho koncepci i realizaci, je třeba vyzvednout bratrance skladatelky ing. Josefa Kaprála a především Mgr. Jarmilu Mráčkovou, někdejší ředitelku ZUŠ Vítězslavy Kaprálové v brněnském Králově Poli. Oba se dlouhodobě věnují odkazu i prezentaci Vítězslavy Kaprálové a jejího díla na veřejnosti a výrazně se zasloužili o úspěšný průběh projektu.

Není náhodou, že první z koncertů (19. ledna 2015), uspořádaných při příležitosti 100. výročí narození skladatelky, se uskutečnil v prostorách brněnské konzervatoře. Zde Vítězslava Kaprálová ve třicátých letech minulého století studovala kompozici u Viléma Petrželky a dirigování ve třídě Antonína Chalabaly. A není náhodou, že pořadatelství koncertu se vedle konzervatoře ujal zejména Klub moravských skladatelů, jehož členkou se záhy mladá skladatelka stala a který ji v jejích kompozičních aktivitách podporoval.

Příslibem mimořádného zážitku se stal zasvěcený úvod prof. Jindřišky Bártové, která poutavě přiblížila osobnost skladatelky, zejména její studentská léta na brněnské konzervatoři. J. Bártová zdůraznila výjimečnost Kaprálové, nazvala ji po právu fenoménem, který nemá v prostředí žen-skladatelek obdoby. Vítězslava Kaprálová zanechala během svého velmi krátkého života pozoruhodný odkaz v oblasti symfonické i komorní tvorby, obohatila svými díly instrumentální i vokální literaturu. O její mimořádnosti svědčí životnost jejích skladeb, obliba interpretů v širokém geografickém prostoru, množství monografií, věnovaných autorčině životu a dílu.

V podání pedagogů brněnské Konzervatoře a Janáčkovy akademie múzických umění zazněla první opusová díla autorky z oblasti komorní tvorby. Vytvářela je ve svých šestnácti až dvaceti letech. Již v raných skladbách Kaprálové se projevily příznačné rysy jejího hudebního jazyka; posluchače upoutala melodická invence a harmonická vyspělost autorky, její citovost i hloubavost. Programovou osu tvořila cyklická klavírní a vokální tvorba: Pět klavírních skladeb op. 1, Tři kusy pro klavír op. 9, Dvě písně op. 4 na slova R. Bojka, Jiskry z popele op. 5 na slova B. Jelínka. Dále variační klavírní Sonata appassionata op. 6 (1933) a vokálně instrumentální skladba Leden na slova V. Nezvala pro soprán, flétnu, dvoje housle, violoncello a klavír.

Oba klavírní cykly dělilo přibližně čtyřleté období, první z nich vznikal pod vedením V. Petrželky, geneze druhého spadá již do období studia Kaprálové u V. Nováka v Praze. Z hlediska kompozice patří k nejzajímavějším zvláště Groteskní passacaglia tvořící poslední část 2. zmíněného cyklu. Autorka na Novákův podnět uplatnila polyfonní formu a bravurním způsobem vyjádřila hudební vtip a nadsázku. Je známo, že za svou skladbu získala 1. cenu v soutěži vyhlášené hudebním časopisem Tempo.

Všechny klavírní skladby zazněly ve vynikajícím podání brněnských pianistů Ladislava Doležela, Renaty Bialasové a Alice Rajnohové. Nejmladší z interpretů L. Doležel nechal v klavírních miniaturách 1. opusu vyniknout půvabné melodii a něžné kráse raného díla, současně se nechal inspirovat mimohudebními aspekty díla. Pestrou paletu hudebních barev a nálad nabídlo interpretační pojetí Tří kusů pro klavír op. 9 v podání Renaty Bialasové. Pianistka prokázala, že je znamenitou interpretkou Kaprálové klavírních skladeb, což ostatně v minulosti prokázala také zvukovými nahrávkami. K význačným interpretkám klavírní tvorby V. Kaprálové patří rovněž Alice Rajnohová. Její provedení Sonaty Appassionaty op. 6 z roku 1933, skladby plné kontrastních hudebních myšlenek a citových poloh, patřilo k vrcholům večera.

Písňová tvorba Kaprálové už v rané fázi tvorby vykazuje autorčin smysl pro respektování rytmu i obsahu slova a ušlechtilé vedení melodie. Vokálního partu všech tří písňových programových čísel se ujala sopranistka Hana Škarková. V opusech 4 a 5 s ní spolupracoval pianista Milan Bialas. Oba interpreti podtrhli něžnou krásu a obsah verbálně hudebního vyjádření, jejich pojetí bylo přesvědčivou reflexí skladatelčina vnímavého uchopení básnických textů. Vokálně instrumentální část programu vyvrcholila skladbou Leden pro širší nástrojové obsazení, kde se vedle sopranistky uplatnili v ansámblu flétnistka Kristina Vaculová, houslisté Štěpán Graffe a Richard Kružík, violoncellista Michal Hreňo a pianista Ladislav Doležel.

Klavírní a písňovou tvorbu z doby zvláště brněnského studia doplnily skladby houslové literatury. Legenda op. 3a z roku 1932 pro housle a klavír nebyla za života autorky provedena; její interpretace se během večera ujali houslista Štěpán Graffe a pianistka Renata Bialasová. Protipól skladby tvoří Burleska op. 3b ze stejného období (a poprvé uvedená o rok později), která upoutává posluchače zvláště svou rytmickou zvrásněností. Zazněla v provedení houslisty Richarda Kružíka a pianisty Ladislava Doležela.

Program večera, tematicky zaměřený na první opusová díla skladatelky, byl obsahově pestrý a interpretačně velmi zdařilý. Posluchači se mohli zaposlouchat do hudby plné prosté krásy, mladické citovosti, něhy, vášně i melancholie, ale také vtipu a svěží radosti. Je jistě pozoruhodné, že tuto bohatou škálu nálad a emocí dokázala Vítězslava Kaprálová zprostředkovat již svou ranou hudební tvorbou.

doc. PhDr. Judita Kučerová, Ph.D.

27.4.2015 – Komorní koncert k životnímu jubileu Dany a Emila Drápelových

Koncertní sál Konzervatoře v Brně, Lužánecká 14

Pondělí 27. dubna 2015 v 19 hodin

Program

Milan SLIMÁČEK:

Arabesky pro klarinet a klavír
Andante con moto – Largo – Allegretto

Jan ŠIMÍČEK:

Letovické dialogy pro klarinet a klavír
Moderato con grazia – Adagio – Con vivezzo

Bohuslav MARTINŮ:

Sonatina pro klarinet a klavír H 356
Moderato – Andante – Poco allegro

Dana DRÁPELOVÁ – klavír, Emil DRÁPELA – klarinet

Mojmír BÁRTEK: Tubofonium pro tubu s doprovodem klavíru

Hrají : Filip CHVÁTAL – tuba a Milan BIALAS – klavír

Milan SLIMÁČEK: Skici pro klavír

Allegretto – Allegro ma non troppo – Adagio – Allegro giusto
PRVNÍ PROVEDENÍ
Hraje Renata BIALASOVÁ

Petr FIALA: Toccatina pro flétnu a klavír

Hrají : Vítězslav DRÁPAL – flétna a Milan BIALAS – klavír

Milan Slimáček : Arabesky pro klarinet a klavír

Skladba vznikla počátkem roku 2005 a v premiéře zazněla v podání manželů Drápelových, kteří ji provedou i na tomto koncertě. V době mého mládí nepatřil klarinet k mým favoritům mezi dřevěnými nástroji, ale po určité době jsem přišel na chuť jeho krásné zvukově teplé barvě. Jestliže dříve jsem měl v oblibě hoboj a flétnu, nyní právě klarinet patří k mým nástrojům nejmilejším. Arabesky – podobně jako většina mých skladeb – má tři věty s tempovým plánem rychle – pomalu – rychle. Stylově má skladba nejblíž k neoklasicismu, proto je také poměrně stručná a hudebně nekomplikovaná, což se týká i klarinetové i klavírní stylizace. Party těchto nástrojů nekladou na interprety příliš velké technické nároky. Snažil jsem se, aby hudba Arabesek příjemně posluchače i interprety naladila.

Milan Slimáček

Jan Šimíček : Letovické dialogy pro klarinet a klavír

Kdykoliv jsem projížděl Letovicemi, vždy mi učaroval pohled na gotický kostel sv. Prokopa a na zámek. Tyto dvě dominanty mne inspirovaly v roce 1995 k napsání dílka o třech částech, které jsem nazval Letovické dialogy pro klarinet a klavír. Poprvé byly provedeny téhož roku v Letovicích (jen 1. a 2. část) u příležitosti mého skladatelského profilu, který připravil a uváděl muzikolog PhDr. Jiří Stehlík. Na klarinet hrál Josef Bartoň, na klavír autor. Poprvé jako celek zazněly Letovické dialogy v roce 2003 v provedení Dany a Emila Drápelových v koncertním sále brněnské konzervatoře.

První dvě části Moderato con grazia a Adagio mají meditativní charakter. Oba hudební nástroje jsou zde v roli jakýchsi vzájemných otázek a odpovědí a svou barevnou poetikou zvolna plynou a stávají se jakousi hudební metaforou. Technicky náročná a efektní třetí část Con vivezzo je jakýmsi obrazem současného životního tepu města.

Jan Šimíček

Bohuslav Martinů : Sonatina pro klarinet a klavír

vznikla v posledním tvůrčím období skladatele, stejně jako Sonatina pro trubku a klavír. Autor je napsal v rychlém sledu za sebou v roce 1956. Obě si zřejmě objednalo nakladatelství Leduc ve Francii, které je také v následujícím roce vydalo. Sonatina pro klarinet a klavír má tři části navazující bez přerušení. V Brně byli jejími prvními interprety Bohuslav Opat a Olga Petrová, kteří ji v lednu 1963 nahráli ve studiu Československého rozhlasu.

Mojmír Bártek : Tubofonium pro tubu s doprovodem klavíru

Skladbu jsem napsal z podnětu prof. Ladislava Kabourka, člena brněnské filharmonie, který učil na konzervatoři v Brně. Jako pedagog se často zmiňoval o nedostatku notových tubových partů pro dokonale vybavené interprety. Preferoval jsem využití pokud možno dostupného ambitu zmíněného sólového nástroje. Především v kadenci, kde je plocha pro interpreta s možností volného projevu (ad libitum). Skladba vychází ze dvou částí – Veloce risoluto – Cantabile – včetně zmíněné kadence.

Mojmír Bártek

Milan Slimáček : Skici pro klavír

Skici pro klavír jsem napsal začátkem roku 2010. Klavír jako nástroj mne provází již od dětství, byl to totiž první nástroj, na který jsem začal hrát. Napsal jsem pro něj už hezkou řádku skladeb – jak sólových, tak v kombinaci s jinými nástroji, napsal jsem i klavírní koncert, který provedla Filharmonie Brno se sólistou Jiřím Skovajsou. Skici vznikly v době, kdy se můj hudební jazyk už dávno ustálil, a dokumentují moje umělecké krédo, které zní : nebořit, ale navazovat na nejlepší tradice hudby 20. století. Jde o čtyři tempově a i sazebně kontrastní kusy, které dohromady trvají asi 13 minut. Jestliže Skici poskytnou posluchači ušlechtilý zážitek, tak mohu být jako skladatel velmi spokojen.

Milan Slimáček

19.1.2015 – Koncert ke 100. výročí narození Vítězslavy Kaprálové

VITULKA

Koncert ke 100. výročí narození Vítězslavy Kaprálové

pod záštitou paní Dagmar Havlové, čestné předsedkyně Společnosti Vítězslavy Kaprálové a pana Petra Vokřála, primátora statutárního města Brna

Úvodní slovo Prof. PhDr. Jindra BÁRTOVÁ

Skladby z doby studia:

Pět klavírních skladeb op. 1 (1931 – 1932)
Maestoso – Cantabile moderato – Andante con moto – Tempo di menuetto – Tempo di marcia funebre
Hraje Ladislav DOLEŽEL

Legenda op. 3a pro housle a klavír (1932)
Štěpán GRAFFE – housle a Renata BIALASOVÁ – klavír

Burleska op. 3b pro housle a klavír (1932)
Richard KRUŽÍK – housle a Ladislav DOLEŽEL – klavír

Dvě písně op. 4 na slova R. Bojka (1932): Jitro – Osiřelý
Hana ŠKARKOVÁ – soprán a Milan BIALAS – klavír

Tři kusy pro klavír op. 9 (1935): Preludium – Račí kánon – Groteskní passacaglia
Hraje Renata BIALASOVÁ

Jiskry z popele op. 5 na slova Bohdana Jelínka (1932 – 1933): Ty staré písně v duši zní mi – Jak na hedvábný mech – Ó zůstaň ještě, dívko moje drahá – A táhnou myšlenky teskné
Hana ŠKARKOVÁ – soprán a Milan BIALAS – klavír

Leden (1933) na slova Vítězslava Nezvala pro soprán, flétnu, dvoje housle, violoncello a klavír
Hana ŠKARKOVÁ – soprán, Kristina VACULOVÁ – flétna,
Štěpán GRAFFE a Richard KRUŽÍK – housle,
Michal HREŇO – violoncello a Ladislav DOLEŽEL – klavír

Sonata appassionata op. 6 pro klavír (1933): Maestoso – Thema con variazioni
Hraje Alice RAJNOHOVÁ

Koncertní sál Konzervatoře, Brno, Lužánecká 14, pondělí 19. ledna 2015 v 19 hodin

Koncert se koná za finanční podpory Nadace Leoše Janáčka, Nadace Partnerství OSA a Nadace Český hudební fond.

Klavírní recitál Eduarda Lannera v Brně

Ve středu 20. března 2013 Klub moravských skladatelů (KMS) připravil Brňanům další nevšední kulturní zážitek – recitál rakouského klavíristy Eduarda Lannera (Graz). Klub moravských skladatelů dlouhodobě udržuje tradici výměnných koncertů z tvorby moravských, německých a rakouských skladatelů a interpretů, kterou zahájil již v 90. letech minulého století společně se Spolkem pro novou hudbu Brno v rámci tehdejšího projektu Setkávání evropské hudby.

Lannerův recitál se uskutečnil v Sále Josefa Dobrovského v Konventu Milosrdných bratří – i tím navázal na sérii významnějších koncertů, které KMS pořádá v této reprezentativní koncertní síni.

Program koncertu byl dramaturgicky vyvážen, obsahoval zajímavou konfrontaci soudobé hudební tvorby nejen z hlediska hudebně-geografického (konkrétní zastoupení skladatelů brněnských a štýrských), ale též hudebně-historického (díla starší a mladší). Štýrští skladatelé byli zastoupeni šesti autory (G. Noack, F. Zebinger, G. Präsent, V. Fortin, I. Eröd a G. Arányi-Aschner), brněnští třemi (R. Ištvan, J. Matys a P. Fiala).

Při poslechu jednotlivých skladeb zajímavě vystupoval rozdíl mezi skladateli generace starší, střední a mladší, a to jak v uplatněné technice kompozice, tak ve výběru tématu, celkové koncepci díla. Zatímco maďarsko-rakouští skladatelé Georg Arányi-Aschner (*1923) a Iván Eröd (*1936) z řad starší generace ve svých dílech variačního typu tematicky vyjádřili svůj obdiv skladatelům Josefu Haydnovi a Johannesu Brahmsovi, brněnští skladatelé Jiří Matys (*1927) a Petr Fiala (*1943) prezentovali díla formou i obsahem kontrastní, s lyrickým vyzněním (Matys: Přátelské skici, 1998) nebo quasi jazzovým názvukem s využitím rondové formy (Fiala: Tři ronda pro klavír, 1977). Lyrické momenty střídané s dramatickými pasážemi měla též kompozice permutačního charakteru Radomíra Ištvana (*1959) Pro Jarmilu (2009). Třívětá skladba Sein (2006) Franze Zebingera (*1946) byla koncipována jako skladatelova autobiografická ontologie, která dává nahlédnout do psychiky jeho osobnosti v minulosti, přítomnosti i nejisté budoucnosti.

Technicky náročné, apokalyptické Allegro apocalissico (2010) štýrského skladatele Viktora Fortina (*1936) a Bagatelle (2011, dedikována právě E. Lannerovi) Gerharda Präsenta (*1957) byly nejmladšími zde prezentovanými díly. Variační techniku zpracování využil ve své skladbě 10 Miniaturen für Klavier také Gerd Noack (*1969), který byl nejmladším z uváděných skladatelů.

Eduard Lanner na svém recitálu předvedl suverénní výkon, s patřičným výrazem, bravurou a lehkostí sobě vlastní interpretoval technicky obtížné skladby.

Eduard Lanner studoval hru na klavír u Paula Badura-Skody ve Vídni a u Rolf-Dieter Arense ve Výmaru. Pravidelně vystupuje jako sólista i komorní hráč v různých evropských zemích, v posledních letech několikrát koncertoval v Číně. Vedle interpretace soudobé hudby je předmětem jeho zájmu také dílo Mozarta, Brahmse a Liszta. Na svém kontě má více rozhlasových a televizní nahrávek, několik profilových CD. Pedagogicky působí na Konzervatoři v Grazu.

Marek Sedláček